Install Steam
login
|
language
简体中文 (Simplified Chinese)
繁體中文 (Traditional Chinese)
日本語 (Japanese)
한국어 (Korean)
ไทย (Thai)
Български (Bulgarian)
Čeština (Czech)
Dansk (Danish)
Deutsch (German)
Español - España (Spanish - Spain)
Español - Latinoamérica (Spanish - Latin America)
Ελληνικά (Greek)
Français (French)
Italiano (Italian)
Bahasa Indonesia (Indonesian)
Magyar (Hungarian)
Nederlands (Dutch)
Norsk (Norwegian)
Polski (Polish)
Português (Portuguese - Portugal)
Português - Brasil (Portuguese - Brazil)
Română (Romanian)
Русский (Russian)
Suomi (Finnish)
Svenska (Swedish)
Türkçe (Turkish)
Tiếng Việt (Vietnamese)
Українська (Ukrainian)
Report a translation problem
Nevím proč, ale prostě mě to baví. Možná je to můj způsob, jak se vypořádat se stresem nebo tak něco, ale dělám to asi jednou týdně. Obecně budu nosit pytel a plížit se v jakési přikrčené poloze a vydávat skřetí zvuky, pak budu chodit po svém domě a sbírat různé „cetky“ a vkládat je do tašky a říkat věci jako „ To si dám“ a šíleně se směju svým gobliním hlasem („cetky“ mohou zahrnovat cokoli od sraček, které najdu na zemi, až po příbory nebo jiné náčiní). Onehdy jsem mluvil se svými sousedy a zmínili se, že slyšeli divné zvuky, jako o tom, o čem jsem psal, a já jsem celý rozhovor vnitřně křičel. Jsem si na 99% jistý, že nevědí, že jsem to já, ale bože, ta 1% šance mě vážně tíží.