Při hraní The Invincible nečekají hráče žádné adrenalinové přestřelky, složitá logická puzzle, nepotká žádné quick time eventy. Prostě jen celou hru jdete, konverzujete a kocháte se, občas jedete nebo ovládáte nějaký dron. Že to vypadá jako nudná a nezajímavá hra? Není ani jedno.

První silnou stránkou hry je její grafický design. Celý je vytvořený v jakémsi naivním analogově retro sci-fi stylu. Díky tomu je ovládání jednoduchá a přehledné. V kombinaci s krásným prostředím planety Regis III je hra vyloženě krásná.

Druhou silnou stránkou je pak příběh, hra je inspirována stejnojmenným Lemovým románem. Ve hře se ujmeme bioložky Yasny, pátrající na planetě po zbytku své posádky a snažící se dostat z planety pryč. Vše jí komplikuje záhadná životní forma a konflikt s nepřátelskou mocností. Hra je tak vyprávěna pouze prostřednictvím nalezených záznamů a dialogů se svým astrogátorem na oběžné dráze.

Mezi kladné stránky počítám i délku hry, 9 hodin je ideální délka pro víkendový zážitek.

Při hraní The Invincible nečekají hráče žádné adrenalinové přestřelky, složitá logická puzzle, nepotká žádné quick time eventy. Prostě jen celou hru jdete, konverzujete a kocháte se, občas jedete nebo ovládáte nějaký dron. Že to vypadá jako nudná a nezajímavá hra? Není ani jedno. První silnou stránkou hry je její grafický design. Celý je vytvořený v jakémsi naivním analogově retro sci-fi stylu. Díky tomu je ovládání jednoduchá a přehledné. V kombinaci s krásným prostředím planety Regis III je hra vyloženě krásná. Druhou silnou stránkou je pak příběh, hra je inspirována stejnojmenným Lemovým románem. Ve hře se ujmeme bioložky Yasny, pátrající na planetě po zbytku své posádky a snažící se dostat z planety pryč. Vše jí komplikuje záhadná životní forma a konflikt s nepřátelskou mocností. Hra je tak vyprávěna pouze prostřednictvím nalezených záznamů a dialogů se svým astrogátorem na oběžné dráze. Mezi kladné stránky počítám i délku hry, 9 hodin je ideální délka pro víkendový zážitek.