Recent reviews by Koudak23

Když jsem zaslechl poprvé, že bude hra s Marvel hrdiny a bude se to hrát pomocí karet na tahy, podobně jako XCOM, obával jsem se, že vůbec nebudu cílovka. Opak je pravdou. Hra mě neuvěřitelně chytla, protože postavy, jejich životní příběhy a motivace jsou to nejlepší, co hra mohla nabídnout. Taktické souboje jsou napínavé a správně vybalancované. Nikdy jsem neměl pocit, že by moje postava nebyla superhrdina... ale zároveň všichni ukázali i svou lidskou stránku. Pokud nevíte, co s volným časem a máte rádi komiksové superhrdiny, tak téhle hře dejte šanci. Někomu by mohla přijít příliš ukecaná a pomalá, ale mně to tempo vyhovovalo a můžu jen doporučit.

Bavil jsem se. Deponia: The Complete Journey je vzrušující jízda po planetě plné smetí a hlavní hrdina se potýká s myšlenkou, že by tu planetu opustil a to co nejdříve. Záchranou mu má být vysněné místo Elysium. Všichni mu hází klacky pod nohy, nevěří mu, ale on se nezastavuje. Výbuchy, elektřina, kaktusy, ptakopyskové a jedna dívka, která spadla z oblohy. Sérií několika událostí se stane, že náš hrdina podniká šílenou cestu, ve které ho potkávají různá nebezpečenství a nejhorší je sebepoznání.

Dokáže se napravit? Je vůbec co napravovat?

Tahle komediální adventura má opravdu všechno. Humorné hlášky a situační momentky jsou srdíčkem značky, logické minihry zase duší studia Daedalic. Po čase snažení jsem i získal všechny achievementy. Narozdíl od originální hry zmizel Droggeljug mod, který fungoval jako jakýsi NG+ režim se slovem Droggeljug namísto jakéhokoliv textu, nebo dialogu. Namísto toho vývojáři přidali (po vzoru dalších dvou dílů) skryté předměty na obrazovce, které složí celkový obrázek v bonusech.

Vyloženě se mi už zase stýská. Hlavní postavy mají charisma a nejde si je neoblíbit. Záporáci jsou taky nápadití a finále je v každé části nejakčnější pasáž v žánru klikacích adventur. Doporučuju si zahrát, protože tahle trilogie je kouzelná, propracovaná a má vždycky co nabídnout.

Taky jsem hru prošel s komentářem vývojářů, kde jsou taky různě poschovávané reference a zajímavosti při vývoji. Ale dal bych si pozor na spoilery. Pro mě bylo lepší, že už jsem věděl, co se na které obrazovce stane, ačkoliv se komentátor dost snažil, aby neodhalil zápletku, nebo dějství, které se stane po návratu do lokace.

Huzzah, to Elysium!

Tahle hra je skutečným překvapením roku 2021. Spolu s úžasnou partou Strážců galaxie zažijete strhující dobrodružství, které mě bavilo od začátku až do konce. Příběh pěkně odsýpá, hlášky padají jedna po druhé a všechno je servírované na zlatém podnose s perfektním soundtrackem. Teprve při hraní téhle hry jsem si uvědomil, jak moc mám tu partu rád a navíc to dokazuje, že hry mohou být dobré i bez mulťáku.

Co na to říct. Povedla se. Mafia je zpátky a ačkoliv jsou některé novinky spíš na škodu, v celkovém pohledu to nemá chybu. Co musím opravdu ocenit není jen aktualizovaný příběh Tommyho Angela a jeho přátel, ale i hudbu. Ta dokresluje filmové i herní sekvence na správných místech a dává potřebnou třešničku v dějových zvratech. Dabing je příjemným překvapením, i přes kolísavé kvality (však už jim taky není dvacet a některé repliky asi odříkávali na hajzlíku).

Město Lost Heaven dostalo rozšíření, takže vzít to přes Giuliano Bridge a tunelem sice můžete, ale zprudka doleva a uličkou k Salierimu baru se už nedostanete, protože některá místa se posunula o pár bloků dál. Ale jinak by mělo být všechno na svém místě. Počet kapitol je stejný, příběh plyne a postavy mají patřičnou hloubku, přesně jako bylo přislíbeno. Tahle Mafie je rozhodně ukecanější. Prošel jsem hru dvakrát a určitě ne naposledy. Originál to nepředčí, ale pro mě je tahle hra překvapením roku a pokud nad tím váháte, tak doporučuji. Hangar 13 se pokusil smýt pachuť po třetím díle a takhle by to taky šlo.

K Warhammeru jsem se dostal s příslibem silného kooperativního zážitku a zocelení přátelských vztahů. S nostalgií k Left 4 Dead 2 jsme se vrhli vstříc nebezpečenství. Ačkoliv jsme se potýkali s neduhy osočování, kdo je horší kooperační parťák, nebo co ten další dělá na druhé straně budovy, když zbytek skupiny je teprve na začátku, zvládli jsme to.

Hlavním kladem této hry je rozhodně její délka a zasazení. Délka je optimální, aby hráče neomrzela hned a kosení krysáků Skavenů je velice příjemná změna oproti klasickým mozkožroutům. Stejně jako zombie ani krysáci inteligence moc nepobrali, zato se jejich síla projevuje v počtu. Že spadly sra*ky do větráku vám dojde, jen co uvidíte hordy v zamořeném městě mířící k vám ze všech stran.

Zhostit se můžete role několika postav, každá specializací jiná. Během svého průchodu jsem hrál za mága, jejíž zbraní byl mečík a kouzelná hůl šlehající plameny různou rychlostí. Dalšími postavami je třeba trpaslík se sekerou, asasínka s lukem, rytíř s obouručním mečem, nebo lovec čarodějnic. Vskutku jedinečná sebranka.

Vše začíná v hospodě, která slouží jako základna pro všechny operace. Lze zde vybrat mise, vylepšovat zbraně, vybírat si výzvy a hlavně shromáždit bandu spoluhráčů. Pokud nemáte kamarády, AI si postavy zbývajících třech hrdinů do týmu vezme na starost.

Mapy jsou krásně rozmanité, podíváte se do různých lokací, ve kterých je třeba začít čištění. Zpočátku jsme se potýkali s obtížností, ale po třech misích na normal a zlepšení našeho vybavení jsme se odhodlali přepnout na obtížnost těžkou. Výzva byla přiměřená a některé mise se neobešly bez restartů a spolehlivé kombinaci kláves alt+F4, ale po několika večerech máme cílovou čáru za sebou.

Pokud hledáte hru, která nabízí kooperační zážitek, zajímavý svět a mnoho nepřátel k zabití, pak můžu jedině doporučit. I základní edice má celkem dost obsahu a zajistí zábavu na několik hodin. Tak vzhůru do toho!

Shadow of War je skvělé pokračování příběhu Taliona, hraničáře u Černé brány.

Zatímco v předchozím díle si jen brousil drápky a kosil skřety, aby získal svou pomstu a mohl v klidu umřít, zde se rozhodl, že začne pít Sauronovi krev pořádně. Spolu se svým společníkem Celebrimborem ukují v Hoře Osudu nový prsten, který bude sto vyrovnat se Sauronově moci.

Využijete při tom schopnosti, které se Talion naučil v předchozím díle, ale přidávají se k nim mocnější, protože s mečíkem a kudličkou toho jde udělat dost, ale s prstenem o něco víc. Nyní totiž nejen, že lze najít skřetí slabiny a využít je k jejich porážce, ale strategickým postupem se dají jednotky skřetů verbovat do armády, která zvládne dobít pevnost, svrhnout Warchiefa a dosadit si na jeho post vlastního, který je ovlivněn mocí Prstenu.
Vylepšování výbavy se rozšířilo z pouhých run na zbraních, které přidávaly statistiky i na zbroj, kápi a prsten. Vybavení získáte z kapitánů, které upadnou v nemilost vaší, či cizí čepeli. Čím vyšší level kapitán má, tím lepší vybavení z něj může spadnout. Tyto šance se navýší, když kapitán dosáhne ve svém životě nějakého úspěchu, takže se i občas vyplatí, že vás nějaký ten skřet zabije, aby posílil svou úroveň, nebo svůj status v jejich společenství.

Systém Nemesis z předchozího dílu byl také vylepšen, udržel si svou přehlednost a vy tak můžete vidět přehledně, co protivníka posiluje, nebo oslabuje. A s tím už se dá pracovat na tom, jak ho porazíte, nebo využijete na poražení někoho, koho byste sami nedali. Na vyšší obtížnosti se navíc vaši protivníci adaptují na způsob boje, který jste zvolili. Tudíž tento skřet dokáže odrazit váš úder, protože už zjistil, že ho máte v oblibě proti němu. To dodává hře variabilitu a vy musíte skutečně přemýšlet nad tím, co proti němu bude fungovat.

Hlavní dějová linka se mi zdá silnější, než v předchozím díle. Obecně se ve hře nachází dost referencí na knižní i filmovou předlohu, známé postavy i místa, což jen umocňuje zážitek ze světa, který je člověku jako mně dost blízký.

Abych to shrnul, pro fanoušky Pána prstenů je tato hra ideální a dají se v ní strávit dlouhé hodiny. Pokud si odbudete zhruba dvacetihodinový tutoriál v Shadow of Mordor, tento díl vás štědře odmění větší porcí zábavy, skřetů a výzev z prostředí hranic Gondoru a Mordoru. Tentokrát i s Miláškem

Pro mě upřímně neexistuje hra, kterou jsem letos hrál a která by tak chytla za srdce. Atmosféra vesnické Francie zamořené krysami, dvě děti ze šlechtické rodiny na úprku a dál snad ani nemůžu pokračovat, abych nespoileroval. Hraje se to parádně, procházení světem není obtěžující a všechny hádanky pasují do jedoucího kola, které vám nedá spát. Úžasná adventura a pro mě "Hra roku 2019".

Edit. 2022
Tak jsem si jí dal po 3 letech s tím, že tentokrát zvládnu i achievementy. Ve hrách je moc nelovím, hlavně pokud nejsou úplně nezdolatelné a nakonec se mi je v druhém průchodu podařilo získat úplně všechny. Za tu dobu jsem sice hrál dost her, ale zážitek z téhle hry se nevytratil, má prostě svoje kouzlo. Díky hudbě, díky jednoduché hratelnosti a stylu vyprávění. Dost se těším na druhý díl, protože jestli si zachová kouzlo jedničky, nemůže to být špatná hra.

Hru jsem si koupil na doporučení kámoše s příslibem příběhu plným twistů, napínavého nahlédnutí do nového japonské kultury osmdesátých let. Hra má opravdu všechno, co jsem hledal. Hlavní příběh je rozdělený na jednotlivé kapitoly, jedna část vypráví příběh Kyria, druhá Majimy, jejichž cesty se prolínají. Gameplay je intuitivní, akční kamera slušná a nenudí. Vedlejších aktivit je tu mnoho a nejedná se o žádné obyčejné činnosti. Většina vedlejšáků je skvěle navržená a zrežírovaná, takže na ně jen tak nezapomenete.

Hra je kompletně v japonštině s anglickými titulky a nápisy, což poskytuje autentičnost. Vedlejší úkoly dabing nemají, čímž jsou odlišeny od hlavního příběhu, ale neznamená to, že by byly méně důležité. Obsahuje hromady textu a nedoporučuji je přeskakovat, jednak byste se ochudili o perfektně napsané dialogy a v příběhu byste se mohli po čase ztratit.

Myslím ale, že za dvacet euro dostanete solidní porci zábavy, klidně až na stovku hodin a vyplatí se.

Rozhodně doporučuji.

Nejlepší Star Wars strategie po Galactic Battlegrounds. Dobrá jak po sólo stránce, tak i kooperační. A po přidání Steam Workshopu už není nic, co by tuhle hru mohlo zastavit :)